Lysá hora dvou záhad zbavená

Lysá hora na mapě Údolí Morávky 1674¹⁾

Ale ne, bylo by škoda odhalit všechna tajemství kolem královny Moravskoslezských Beskyd, Lysé hory. Podzemní jezero pod Gigulou, ztrácející se lidé na Malchoru, Ondrášův poklad na Lukšinci, prostě báje a pověsti k Lysé patří, tím je hora krásnější. Zde se zaměřím na dva zajímavé problémy, se kterými jsem se nedávno setkal a u nichž snad nevadí, že se k nim pokusím najít vysvětlení: první písemná zmínka o Lysé hoře z roku 1261 a měnící se nadmořská výška na mapách z 20. století.

Lissa huera z roku 1261

Na stránkách Lysé hory jsem objevil pro mě neuvěřitelnou větu: "Lysá hora se objevuje ve starých listinách již v roce 1261 jako Lissa huera". Baví mě hledat nejstarší reference o horách, řekách či usedlostech v horách Beskydech, musím říct, že najít v písemných materiálech zmínku starší než ze 17. století je skoro nemožné. Pouze Ostravice jako hraniční řeka mezi Moravou a Slezskem je světlá výjimka, tam jsou doopravdy citace už v 13. století²⁾. Pokud by ve stejném období byla písemně doložena i Lysá hora, jásal bych.

Bohužel v odkazovaném článku není citován zdroj informací, zkusil jsem nejdřív strýčka Googla, odkazů je mnoho, ale všechna vyjádření podobná, občas i stejná (tady někdo opisoval ;). Nu což, na internetu jsou i diplomatáře, Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae (CDM) by neměl zklamat. Ejhle, CDM III, str. 313, listina č. 324, Smil ze Střílek zakládá roku 1261 Vizovický klášter, na straně 317 pak čteme:

... ita quod Scalicz includatur, adiacens vero mons excludatur, sed solum descensus eius, per quem defluunt aque pluuiales in subiacentem vallem, vsque dum equaliter tendunt vltra vallem in cacumen montis dictum Lissahuera, ...

Pro nás latinou nepolíbené to vypadá slibně, v textu je kromě Lysé hory i ves Skalice, ta by se v Podbeskydí též našla. Radši se ještě podívám na český překlad listiny, našel jsem jej na stránkách města Vizovice, a z něj už není pochyb, že se jedná o popis krajiny u Brna (nemluvě o tom, že listina je pravděpodobně falzum "až" z druhé poloviny 14. století). I u Brna mají Lysou horu, i když překlad na vizovických stránkách ztotožňuje dávnou Lysou s dnešním kopcem Hády ("pokračují do níže položeného údolí a za údolím míří přímo k vrcholu hory zvané Hády, z jejíhož vrcholu lze vidět Obřany"). Ovšem není pochyb, že s Lysou horou v Beskydech nemá tento dokument pranic společného.

Pokud tedy neexistuje ještě jedna listina z roku 1261, kde by se také vyskytovala Lissa huera (jaká náhoda), musím bohužel pátrání shrnout do bodů
a) lidi na své stránky slepě opisují údaje, aniž by se je aspoň trochu snažili ověřit
b) první písemná zmínka o Lysé hoře i nadále zůstává skryta v hlubinách času (a snad i někde v hlubinách archivů) - nechce se mi věřit, že by Lysá byla poprvé citována až někdy v 17. století (viz např. urbář z roku 1636).

Lysá hora 1325 1328 1323 m n. m.

Jako nejvyšší hora Moravskoslezských Beskyd by Lysá hora neměla mít problém s přesným určením nadmořské výšky. Pamatuji si na turistické mapy KČT, kdy mi Lysou nejdřív zvedli o 1 m, pak ještě o 4 m, no a i dnes člověk nachází v různých mapách různé údaje. Naštěstí Lysá už více neroste, výška kmitá v rozmezí 1323 - 1328 m n. m. Takže se podívejme na možná vysvětlení fenoménu proměnné výšky.

Nejdřív malé shrnutí nadmořských výšek, vyčtených ze starších i novodobých map:

Výška	Rok	Mapa
1320.03) m n. m.+	1836-1852	II. vojenské mapování
1324.74) m n. m.+	1876-1948	III. vojenské mapování a pozdější reambulace
1325 m n. m.+	~1920	Turistická mapa Bezkydy Moravskoslezské 1:150000
1325 m n. m.+	~1922	Turistická mapa Bezkyd 1:50000
1325 m n. m.+	~1940	Mor.sl. Beskydy, Javorníky, Vsácké hory 1:100000
1328.8 m n. m.+	1952	Topo S-1952, 1:50000
1323.4 m n. m.	1956	Topo S-1952, 1:25000
1325 m n. m.	1957	Turistická mapa Beskydy 1:75000
1323.45) m n. m.	1962	Topo S-1952, 1:10000
1323 m n. m.	1979	Turistická mapa Beskydy 1:100000, 1. vydání
1323 m n. m.	1983	Turistická mapa Beskydy 1:100000, 2. vydání
1323 m n. m.	1985	Turistická mapa Beskydy 1:100000, dotisk 3. vydání
1323 m n. m.	1988	Turistická mapa Beskydy č. 42 1:100000, 4. vydání
1328.46) m n. m.	1992	KČT Moravskoslezské Beskydy č. 96 1:50000, 1. vydání
1323 m n. m.	2001	KČT Mor.sl. Beskydy č. 96 1:50000, dotisk 2. vydání
1323 m n. m.	2004	KČT Mor.sl. Beskydy č. 96 1:50000, 3. vydání
1323, 13287) m n. m.	2014	kontaminace.cenia.cz, topografická mapa
1323 m n. m.	2014	mapy.cz

Zkratka m n. m.⁺ označuje nadmořskou výšku vztaženou na jadranský výškový systém, zatímco m n. m. je v dnešním baltském po vyrovnání (Bpv).

Na první pohled vypadá tabulka chaoticky, přesto si troufám najít v nastřelování nadmořských výšek určitý řád. První přesné nivelační měření proběhlo u nás v letech 1872–96 (viz Wikipedie). Na Lysé hoře bylo naměřeno 1324.7 m n. m.⁺, v dalších reambulacích mapy III. vojenského mapování je pak uváděn zaokrouhlený údaj 1325 m n. m.⁺. Někdy kolem roku 1952 byl na Lysé hoře postaven železobetonový sloup pro trigonometrický bod umístěný na vrcholu sloupu, jeho nadmořská výška 1328.8 m n. m.⁺ se objevuje jako výška Lysé hory na mapě Topo S-1952, 1:50000. Podle Technické zprávy č. 994/1999 by měl existovat místopis základního trigonometrického bodu č.74 (52) z roku 1958, později byl pilíř pravděpodobně nahrazen obdobným pilířem (který na Lysé vidíme dodnes), tabulka geodetických údajů bodu TB 3609-14 je z roku 1988.

Od roku 1952 se v Československu přecházelo z jadranského výškového systému na baltský po vyrovnání, naměřené hodnoty se tudíž snížily o 0.35-0.42 m (viz Wikipedie). Pro Lysou horu by nadmořská výška v novém baltském systému měla být o 0.35 m nižší než nadmořská výška ve starém jadranském systému: m n. m. = m n. m.⁺ - 0.35 m, viz vzorec (3.3) na str. 26. Lysá hora nově přeměřena a v baltském systému má tedy výšku 1323 m n. m. Ovšem starší hodnoty prosakovaly a neustále prosakují do map a publikací, ne každý autor se obtěžuje s ověřováním zdroje informací.

Pro přehlednost ještě malá tabulka hodnot nadmořské výšky a možné vysvětlení, jak se k takovému číslu autoři asi dostali:

1323 m n. m. - správná (pevně doufám) nadmořská výška Lysé hory v současném baltském výškovém systému

1324 m n. m. - pravděpodobně nadmořská výška 1325 m n. m.⁺ z III. vojenského mapování převedena do baltského systému, vyskytovala se na jedné z turistických map konce 20. století (bohužel se mi ji nepodařilo dohledat), občas probleskne i teď: firma AK1324, nasehory.cz, brožura Lysá hora (vpravo nahoře). Protože je nyní na sloupu trigonometrického bodu umístěn hladící bod 1324, je citovanost této "výšky" Lysé hory i do budoucna zajištěna

1325 m n. m. - údaj z III. vojenského mapování v Rakousku-Uhersku, navíc v jadranském výškovém systému. Ale stále ještě se v nějaké současné publikaci najde⁸⁾ ...

1326 m n. m. - jak se přišlo na tuto nadmořskou výšku je mi záhadou, nicméně v publikacích se objevuje už ve 20. letech 20. století, občas probleskne i nyní

1328 m n. m. - aneb když se za výšku Lysé hory považuje vrchol železobetonového pilíře. Oblíbená výška, hojná. Možná bychom do budoucna mohli vzít přímo vrchol vysílače.

---

¹⁾ ČDK II A 3, krab. 45, fol. 26, Národní archiv Praha
²⁾ například Závěť olomouckého biskupa Bruna 1267, CDM III, str. 403
³⁾ 696.01 vídeňských sáhů, 1 sáh = 1.896484 m
⁴⁾ 1324.7 m n. m.⁺ na mapách 1:25000, 1325 m n. m.⁺ na mapách 1:75000
⁵⁾ 1328.3 m n. m. triangulační bod na vrcholku pilíře
⁶⁾ 1323 m n. m. v textu vlastivědného obsahu

⁷⁾ 1323 m n. m. pro přiblížení 9, 1328 m n. m. pro přiblížení 6-8, 1328.3 m n. m. pro přiblížení 10-11

⁸⁾ například Boháč O., Beskydy - Místopis a historie oblasti kolem horního toku Mohelnice a Morávky, 2. vydání, 20??, ISBN 978-80-260-0041-9, str. 5

---

Urbář panství Frýdek 1636, část Hory

Nestává se často, aby dokument ze 17. století byl napsán nádherným, jednoduše čitelným písmem (a navíc ještě česky). Urbář panství Frýdek z roku 1636 doporučuji všem začátečníkům ve čtení starých materiálů, seznámí se s tehdejším způsobem vyjadřování, aniž by byli znechuceni obtížnou čitelností textu. Můžeme být tedy rádi (nejen z hlediska historického), že urbář přežil skartaci "žehem" velké části archivu frýdeckého velkostatku na přelomu 19. a 20. století.

Morávka v archivech

Po mapách pokračuji seznamem odkazů na další archivní materiály dostupné na internetu. Základním zdrojem informací o obci Morávce jsou její kroniky, obecní a školní. Každý rodopisec uvítá matriky narozených, oddaných a zemřelých, pro určení držitelů gruntů poslouží gruntovnice, u luk a pastvin pak luční registra. Z urbářů panství se dozvíme nejen dávné držitele gruntů, ale i pomístní názvy hor, řek, rybníků. Z novější historie se zachovaly sčítací archy k roku 1921, nově jsou digitalizované některé evidenční knihy z archivu obce Morávky či z okresního úřadu Frýdku.

Morávka na mapách

Na internetu se dá najít docela dost map, pokusil jsem se je uspořádat tématicky a chronologicky. Nejstarší období je zastoupeno několika náčrty týkajících se hor kolem Morávky, bohužel tyto mapy v online verzi ještě nejsou. Od 18. století už je situace lepší, od topografických map se člověk dostane až k mapám katastrálním, leteckým a pozemním fotomapám.